Část I.
§ 1 Základní ustanovení Český rybářský svaz (dále jen
“svaz”nebo “ČRS”) je občanské Sdružení podle zákona
č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v platném znění.
2) Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí
svou činnost v souladu s těmito stanovami a obecně platnými
právními předpisy.
3) Sídlem svazu je Praha.
4) Organizační jednotky svazu zřízené podle těchto stanov
vystupují pod jednotným názvem “Český rybářský svaz”.
§ 2 Poslání svazu
Posláním svazu je zejména:
Vykonávat rybářské právo ve smyslu zákona o rybářství.
Chovat, chránit a lovit ryby a jiné vodní živočichy
v rybářských revírech a rybochovných zařízeních. Poskytovat
služby pro organizační jednotky svazu a jeho členy včetně
nákupu a distribuce rybích násad pro další produkci
a pro zarybňování rybářských revírů.
3) Chránit přírodu, čistotu vod a životní prostředí.
4) Podílet se na mimoškolní výchově dětí a mládeže v
oboru rybářství, ochrany životního prostředí a přírody.
5) Rozvíjet a popularizovat rybářský sport.
6) Spolupracovat s českými a zahraničními organizacemi
a institucemi, jejichž činnost se dotýká rybářství a
životního prostředí.
7) Svaz a jeho organizační jednotky mohou též provozovat
hospodářskou a obchodní činnost v souladu s obecně platnými
právními předpisy.
§ 3 Členství Členové svazu jsou: řádní, nezletilí, čestní
a přispívající. Za řádného člena svazu může být přijat
občan s trvalým pobytem na území České republiky starší
18-ti let. Děti a mládež od 8 do 18-ti let jsou nezletilými
členy svazu, kteří se zpravidla sdružují v kroužcích
a klubech mládeže. O přijetí za řádného a nezletilého
člena rozhoduje výbor místní organizace. O přijetí za
čestného a přispívajícího člena může rozhodnout, mimo
výboru místní organizace, též výbor územního svazu nebo
republiková rada. Řádní a nezletilí členové mohou být
členy jen jedné místní organizace, zpravidla nejblíže
místu trvalého bydliště. Členský příspěvek se skládá:
z jednorázového vstupního peněžního příspěvku (zápisné)
z pravidelného peněžního příspěvku
z pracovního ročního příspěvku, který je možné nahradit
finančně (§ 4 odst. 2, písm.d) d) z mimořádného členského
příspěvku schvalovaného sněmem Ustanovení § 3 odst.
5, písm. c) se nevztahuje na mládež do 16-ti let a ženy.
6) Dokladem členství je platný členský průkaz, který
je majetkem svazu.
7) Členství zaniká:
vystoupením
zrušením členství pro nezaplacení pravidelného peněžního
příspěvku podle § 3 odst. 5 písm. b) do konce února
příslušného roku
vyloučením
úmrtím.
8) Za člena ČRS nesmí být přijat ten, kdo byl v uplynulých
dvou letech ze svazu vyloučen.
§ 4 Práva a povinnosti řádných a nezletilých členů Člen
má tato práva:
zúčastňovat se jednání členské schůze
rozhodovat na členské schůzi
volit a být volen do všech orgánů svazu
účastnit se výkonu rybářského práva a po vydání povolenky
i sportovního rybolovu
účastnit se ostatních činností svazu
obracet se na orgány svazu se svými podněty, návrhy,
dotazy a stížnostmi
odvolat se proti rozhodnutí orgánů svazu v rámci kárného
řízení.
2) Člen má tyto základní povinnosti:
dodržovat stanovy svazu, obecně platné právní předpisy
o rybářství a ochraně přírody, rybářské řády a plnit
rozhodnutí orgánů svazu
platit členské příspěvky ve stanoveném termínu
zúčastňovat se rybářského školení osobní účastí se podílet
na činnosti místní organizace
svazu nebo některé z organizačních jednotek svazu
chránit majetek svazu.
vystříhat se všeho, co by poškodilo dobré jméno svazu
a narušovalo dobrovolnou kázeň a vzájemný respekt ve
vztazích mezi rybáři a rybářskými organizacemi.
3) Ustanovení odst. 1, písm. b), c) se nevztahuje na
nezletilé členy svazu.
ČÁST II. § 5 Kárná opatření Za zaviněné nesplnění členských
povinností může být řádným či nezletilým členům uloženo
kárným orgánem některé z těchto kárných opatření:
napomenutí
nevydání nebo dočasné odnětí povolenky k rybolovu
zbavení funkce
vyloučení z ČRS. Vedle kárného opatření zbavení funkce
lze uložit kterékoliv z dalších kárných opatření. Vedle
vyloučení z ČRS lze uložit nevydání nebo dočasné odnětí
povolenky k rybolovu. Při rozhodování o kárném opatření
bere kárný orgán v úvahu charakter porušení členských
povinností, zda se ho člen dopustil úmyslně či z nedbalosti.
Přihlédne také k dosavadnímu průběhu členství toho,
kdo se porušení povinností dopustil.
Vyloučit člena z ČRS lze v případě opakovaného méně
závažného porušení členských povinností, na něž byl
člen písemně výborem MO ČRS v posledních dvou letech
nejméně 2x upozorněn, nebo pro zvlášť závažné porušení
členských povinností. Kárné opatření nelze uložit, uplynula-li
od porušení povinností členem doba 1 roku. O uložení
kárného opatření svému členu rozhoduje v prvním stupni
dozorčí komise MO ČRS. Její rozhodnutí, vyjma uložení
kárného opatření vyloučení z ČRS, nemá odkladný účinek,
ledaže by o odkladu vykonatelnosti dozorčí komise rozhodla.
Proti rozhodnutí kárného orgánu 1. stupně může člen
– účastník kárného řízení - podat odvolání. Odvolání
se podává do 15 dnů od doručení rozhodnutí u dozorčí
komise MO ČRS. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí
není přípustné. O odvolání proti rozhodnutí kárného
orgánu 1. stupně rozhoduje výbor MO. Proti rozhodnutí
odvolacího orgánu není odvolání přípustné. Pravomocné
rozhodnutí o uložení kárného opatření vyloučení z ČRS
vždy přezkoumá výbor územního svazu ČRS. Zásady a průběh
kárného řízení stanoví Republiková rada ČRS v Jednacím
řádu ČRS.
§ 6 Struktura a orgány svazu Členové svazu se sdružují
v místních organizacích zpravidla v územním obvodu jedné
nebo více obcí. Místní organizace vytvářejí územní orgány.
Územní orgány vytvářejí republikové orgány. Vrcholným
orgánem svazu je republikový sněm, který tvoří delegáti
zvolení na konferencích územních svazů a členové republikové
rady. Místní organizace, územní svazy a ČRS jako celek
jsou organizačními jednotkami s právní subjektivitou.
Vystupují v právních vztazích vlastním jménem a mají
samostatnou majetkovou odpovědnost. Mohou nabývat práva
a závazky, pokud to není v rozporu s posláním svazu
a obecně platnými právními předpisy. Členská schůze
volí členy výboru místní organizace (případně předsedu),
členy její dozorčí komise, delegáty na územní konferenci
a navrhuje delegáty do republikového sněmu. Územní konference
volí členy výboru, předsedu územního svazu a členy územní
dozorčí komise, své zástupce do republikové rady a republikové
dozorčí rady a delegáty do republikového sněmu. Republikový
sněm vyhlašuje republikovou Radu a republikovou Dozorčí
radu ČRS a volí předsedu svazu. Orgány svazu vykonávají
svou působnost v rozsahu určeném Stanovami. Jednání
orgánů upravuje Jednací řád ČRS. Volební období do všech
orgánů svazu je čtyřleté. V průběhu volebního období
může funkcionáře odvolat ten orgán, který jej zvolil.
Člen nesmí vykonávat více funkcí jsou-li tyto funkce
ve vzájemném kontrolním vztahu. Takové funkce nesmějí
vykonávat ani členové či jiné osoby, které jsou podle
obecně závazných právních předpisů považovány za osoby
blízké.1)
1) § 116 občanského zákoník
§ 7 Místní organizace a její orgány Místní organizace
bez ohledu na formu hospodaření a rybolovu jsou základními
organizačními jednotkami svazu.
2) Ke vzniku místní organizace svazu je třeba souhlasu
výboru územního svazu. Návrh na zřízení místní organizace
předkládá tomuto orgánu přípravný výbor zájemců s potřebným
odůvodněním.
3) Orgány místní organizace jsou:
členská schůze
výbor c) dozorčí komise.
4) Místní organizace svazu se může rozdělit, sloučit
nebo zaniknout, usnese-li se na tom členská schůze.
5) Místní organizace svazu může zaniknout též na základě
rozhodnutí výboru územního svazu, je-li tato organizace
zcela nefunkční a nebo vyvíjí činnost v rozporu se Stanovami.
Rozhodnutí výboru ÚS ČRS podléhá schválení příslušné
územní konference. Místní organizace mohou zřizovat
místní skupiny a kluby, jejich činnost upravuje Jednací
řád. § 8 Členská schůze Členská schůze je nejvyšším
orgánem místní organizace. Svolává ji výbor podle potřeby,
nejméně jednou ročně. Členská schůze musí být také svolána
na základě požadavku dozorčí komise místní organizace
svazu. Členská schůze může být konána formou schůze
zástupců zvolených v místních skupinách. V případě §
7 odst. 5 může členskou schůzi svolat výbor příslušného
územního svazu. 2) Členská schůze zejména: rozhoduje
o všech záležitostech místní organizace
schvaluje zprávu o činnosti a výsledcích hospodaření
za uplynulé období, roční účetní závěrku, plány činnosti,
rozpočet na běžný rok a bere na vědomí zprávu dozorčí
komise
volí nejméně pětičlenný výbor a nejméně tříčlennou dozorčí
komisi místní organizace, může provést přímou volbu
předsedy místní organizace
volí delegáty na konferenci územního svazu a navrhuje
delegáta do republikového sněmu
rozhoduje o zřízení místních skupin a klubů, o rozdělení,
sloučení a zániku místní organizace a o majetku místní
organizace v souladu s obecně platnými předpisy
rozhoduje o samostatném nebo společném výkonu rybářského
práva.
§ 9 Výbor místní organizace
1) Výbor je výkonným orgánem místní organizace, který
spravuje její záležitosti mezi členskými schůzemi. Zajišťuje
plnění usnesení členské schůze, hospodaří s majetkem
místní organizace a rozhoduje o všech záležitostech,
které nejsou výlučně vyhrazeny členské schůzi. O své
činnosti předkládá zprávy členské schůzi.
2)Výbor se skládá z předsedy místní organizace, místopředsedy(ů),
jednatele, rybářského hospodáře a dalších členů výboru
zvolených členskou schůzí. Není-li předseda zvolen přímo
členskou schůzí, volí jej výbor ze svého středu.
3) Schůzi výboru svolává předseda nebo pověřený člen
výboru. 4) Mimořádné a neodkladné záležitosti, patřící
do působnosti výboru,může zařídit předseda, jednatel
nebo jiný pověřený člen výboru. K platnosti jejich opatření
je třeba dodatečného schválení výborem.
5) Výbor MO je kárným orgánem druhého stupně. 6) Zajišťuje
školení řádných a nezletilých členů svazu.
§ 10 Dozorčí komise Dozorčí komise je kontrolním orgánem
místní organizace; zprávy o své činnosti předkládá členské
schůzi. O výsledcích provedených kontrol informuje výbor
místní organizace, v odůvodněných případech může navrhnout
výboru místní organizace svolání mimořádné členské schůze.
Dozorčí komise je kárným orgánem prvního stupně.
Členové dozorčí komise volí ze svého středu předsedu.
Dozorčí komise kontroluje veškerou činnost a hospodaření
místní organizace a jejich orgánů. Předseda dozorčí
komise nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech
schůzí výboru s hlasem poradním; komise může přizvat
ke spolupráci odborníky.
§ 11 Územní svazy a jejich orgány Místní organizace
ČRS se sdružují v územní svazy. Ke vzniku územního svazu
je nutný souhlas Rady. Základním úkolem územních svazů
je koordinovat činnost místních organizací, poskytovat
jim odbornou pomoc, chránit a prosazovat zájmy svazu
a jeho členů. Orgány územních svazů jsou:
územní konference
výbor územního svazu
územní dozorčí komise. Územní svaz se rozdělí nebo zanikne,
rozhodnou-li o tom dvě třetiny místních organizací v
něm sdružených.
§ 12 Územní konference Územní konferenci tvoří delegovaní
zástupci všech místních organizací a členové výboru
územního svazu. Územní konference se schází nejméně
jednou za rok. Svolává ji výbor územního svazu. Musí
být také svolána, usnese-li se na tom výbor ÚS dvoutřetinovou
většinou svých členů, nebo požádají-li o to dvě třetiny
místních organizací nebo územní dozorčí komise.
3) Územní konference zejména:
stanoví hlavní zásady činnosti a cíle hospodaření
schvaluje zprávu o činnosti a hospodaření, rozpočet,
roční účetní uzávěru územního svazu a rozhoduje o majetku
územního svazu a jeho použití
volí z návrhů místních organizací předsedu územního
svazu, nejméně deset dalších členů výboru územního svazu
a nejméně pětičlennou územní dozorčí komisi.
d) volí dva členy do republikové rady svazu, jednoho
člena republikové dozorčí rady a dvacet jednoho zástupce
do republikového sněmu e) bere na vědomí zprávu územní
dozorčí komise f) stanoví pravidla výkonu rybářského
práva na revírech, které jsou ve společném rybolovu
a hospodaření g) rozhoduje o cenách povolenek pro revíry
ve společném rybolovu a hospodaření h) rozhoduje o majetkovém
vypořádání v případě rozdělení nebo zániku územního
svazu. § 13 Výbor územního svazu Výbor územního svazu
je výkonným orgánem územního svazu, který spravuje jeho
záležitosti v období mezi územními konferencemi. Zajišťuje
plnění usnesení územní konference, hospodaří s majetkem
územního svazu a rozhoduje o všech záležitostech, které
nejsou vyhrazeny územní konferenci. O své činnosti předkládá
zprávy územní konferenci. Úkolem výboru územního svazu
je poskytovat odbornou poradenskou službu místním organizacím,
koordinovat jejich činnost a zabezpečovat společný rybolov
a hospodaření na rybářských revírech. Výbor územního
svazu na své ustavující schůzi volí na návrh předsedy
ze svého středu místopředsedu(y),rybářského hospodáře
a další funkcionáře. Předseda územního svazu je současně
předsedou výboru územního svazu. Výbor rozhoduje o obsazení
funkce jednatele územního svazu, který je členem výboru
územního svazu. Výbor územního svazu zřizuje pro plnění
svých úkolů sekretariát v nezbytně nutném rozsahu. Sekretariát
je řízen jednatelem, který za činnost sekretariátu odpovídá
výboru územního svazu. Jednatel i ostatní pracovníci
sekretariátu jsou vůči územnímu svazu v pracovním poměru,
který vzniká uzavřením pracovní smlouvy.
§ 14 Územní dozorčí komise
Územní dozorčí komise je kontrolním orgánem územního
svazu.O výsledcích své činnosti informuje výbor územního
svazu; zprávu o výsledcích své činnosti předkládá územní
konferenci. Členové územní dozorčí komise volí ze svého
středu předsedu. Územní dozorčí komise kontroluje veškerou
činnost a hospodaření územního svazu a jeho orgánů.
Předseda územní dozorčí komise nebo jím pověřený člen
má právo účastnit se všech schůzí výboru územního svazu
s hlasem poradním a seznamuje výbor s výsledky provedených
kontrol. Na žádost výboru územního svazu, výboru nebo
dozorčí komise místní organizace, provádí další kontrolní
činnost v rámci působnosti územního svazu; komise může
přizvat ke spolupráci odborníky. Dozorčí komise provádí
kontrolu v místních organizacích ČRS i bez souhlasu
těchto jednotek, jedná-li se o majetkové vztahy, jejichž
účastníky jsou územní svaz a místní organizace.
§ 15 Republikové orgány svazu Republikové orgány svazu
jsou:
republikový sněm
republiková rada
republiková dozorčí rada.
§ 16 Republikový sněm Vrcholným orgánem svazu je republikový
sněm, který tvoří delegáti zvolení na konferencích územních
svazů a členové republikové rady Republikový sněm se
schází jednou za rok, svolává jej republiková rada.
Mimořádný republikový sněm svolává republiková rada,
usnese-li se na tom dvoutřetinovou většinou svých členů,
nebo požádají-li o to alespoň tři územní svazy nebo
třetina všech místních organizací. Republikový sněm
musí být též svolán na návrh republikové dozorčí rady.
Do působnosti republikového sněmu náleží zejména:
a) schvalovat Stanovy, jejich změny a doplňky
b) schvalovat zprávu republikové rady
c) stanovit hlavní zásady v činnosti a hospodaření svazu
d) schvalovat výsledky hospodaření svazu, rozpočet na
příslušný kalendářní rok a rozhodovat o majetku svazu
a o jeho použití
e) schvalovat výši členských příspěvků a zásady pro
jejich rozdělení na jednotlivé organizační jednotky
svazu
f) vyhlašovat republikovou radu a republikovou dozorčí
radu; volit předsedu svazu z členů republikové rady
(předseda svazu je současně předsedou republikové rady)
g) brát na vědomí zprávu republikové dozorčí rady
h) rozhodovat o případném rozdělení nebo sloučení svazu
ch) rozhodovat o zániku svazu a způsobu majetkového
vypořádání; k platnosti usnesení o zániku svazu je zapotřebí
souhlasu dvou třetin všech místních organizací.
§ 17 Republiková Rada
Republiková rada je výkonným orgánem svazu, která koordinuje
činnost územních svazů, poskytuje odbornou pomoc všem
organizačním jednotkám svazu, jedná za svaz s ústředními
orgány státní správy a skládá se z členů zvolených na
územních konferencích a jednatele. Spravuje jeho záležitosti
v období mezi konáním republikových sněmů. Zajišťuje
plnění usnesení republikových sněmů, hospodaří s majetkem
svazu a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou
vyhrazeny republikovému sněmu. O své činnosti předkládá
zprávy republikovému sněmu.
2) Úkolem Republikové rady je zejména: a) organizovat
celosvazový rybolov a hospodaření b) poskytovat odbornou
poradenskou službu územním svazům a koordinovat jejich
činnost c) schvalovat jednací řád, jeho změny a doplňky
d) schvalovat rozsah územní působnosti jednotlivých
územních svazů e) volit na návrh předsedy ze svého středu
místopředsedu (y) f) schvalovat obsazení dalších potřebných
funkcí g) rozhodovat o obsazení funkce jednatele svazu,
který je členem republikové rady h) přijímat předběžný
rozpočet pro příslušný kalendářní rok a roční účetní
uzávěrku.
3) Republiková rada zřizuje pro plnění svých úkolů sekretariát
v nezbytně nutném rozsahu.
4) Sekretariát je řízen jednatelem, který za činnost
sekretariátu odpovídá republikové radě. Jednatel a ostatní
pracovníci sekretariátu jsou vůči svazu v pracovním
poměru, který vzniká uzavřením pracovní smlouvy.
§ 18 Republiková dozorčí Rada Republiková dozorčí rada
je kontrolním orgánem svazu a jeho orgánů. O výsledcích
své činnosti informuje republikovou radu; zprávu o výsledcích
své činnosti předkládá republikovému sněmu.
Republiková dozorčí rada se skládá z členů zvolených
na územních konferencích. Na své ustavující schůzi volí
ze svého středu předsedu a místopředsedu. Republiková
dozorčí rada kontroluje veškerou činnost a hospodaření
republikových orgánů svazu. Předseda republikové dozorčí
rady nebo jím pověřený člen má právo účastnit se všech
schůzí republikové rady s hlasem poradním. Republikovou
radu seznamuje s výsledky provedených kontrol. Na žádost
orgánu kterékoli organizační jednotky svazu provádí
další kontrolní činnost v rámci působnosti svazu; republiková
dozorčí rada může přizvat ke spolupráci odborníky. Dozorčí
rada provádí kontrolu v místních organizacích ČRS a
územních svazech ČRS i bez souhlasu těchto jednotek,
jde-li o majetkové vztahy jejichž účastníky jsou Rada
ČRS a územní svaz nebo Rada ČRS a místní organizace.
ČÁST III.
§ 19 Zásady hospodaření a majetek svazu Svaz a všechny
jeho organizační jednotky hospodaří podle schválených
hospodářských plánů a rozpočtů. Majetek svazu je ve
vlastnictví místních organizací, územních svazů nebo
svazu jako celku. Majetek svazu tvoří nehmotný investiční
majetek včetně oprávek, hmotný investiční majetek včetně
oprávek, finanční investice, zásoby, pohledávky, finanční
majetek, přechodné účty aktivní, jiná majetková práva.
Zdroje majetku místních organizací, územních svazů a
svazu jako celku jsou:
stávající majetek a majetková práva
majetek získaný koupí, vlastním hospodařením nebo jiným
způsobem
podíl z členských příspěvků
příjmy za povolenky
výnosy z kapitálových vkladů a úroky
dary, dotace, případně jiné příspěvky státu, obcí a
dalších právnických a fyzických osob
jiné zdroje.
S majetkem svazu se při zániku svazu naloží podle rozhodnutí
republikového sněmu; nerozhodne-li sněm o tom, jak bude
s majetkem naloženo, připadne tento majetek státu.
p ČÁST IV.
§ 20 Statutární orgány Jménem svazu jedná předseda a
jednatel, jménem územního svazu jeho předseda a jednatel,
jménem místní organizace její předseda a jednatel (statutární
orgány). Tyto osoby podepisují též písemnosti a opatřují
je razítkem. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování
na základě a v rozsahu udělené plné moci jiné členy
svazu, pracovníky svazu, popř. další osoby. Je-li k
platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je
třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.
§ 21 Odpovědnost za škodu
Nároky z odpovědnosti za škodu vůči členům uplatňuje
za MO ČRS výbor MO. Vůči funkcionářům jednotlivých orgánů
ČRS tyto nároky uplatňuje příslušná dozorčí komise.
Tyto nároky mohou být uplatněny u soudu jen s předchozím
souhlasem: - na úrovni MO se souhlasem členské schůze
na úrovni ÚS se souhlasem územní konference
na úrovni Rady se souhlasem sněmu.
§ 22 Společná a závěrečná ustanovení Stanovy Českého
rybářského svazu byly schváleny usnesením V. sněmu ČRS
dne 27.11.1999. Současně pozbývají platnosti Stanovy
schválené usnesením sjezdu dne 3.12.1994 ve znění úprav
přijatých usnesením sněmu dne 30.11.1996.
Závěry, na kterých se shodla právní komise k úpravám
Stanov ČRS
§ 1 odst. 1/ možno vypustit “sdružující….do konce věty
§ 3 odst. 3/ vložit slovo zpravidla § 3 odst. 7/ přečíslovat
na 5) nebo uvést zvlášť § 3 odst. 4/ začít “O přijetí
za člena………..” první věta se škrtá § 4 odst. 1/ písm.d)
……ostatních činností……. § 4 odst. 1/ písm f) doplnit
v rámci kárného řízení § 4 odst. 2/ písm.a) doplnit
a “ochraně přírody” § 4 odst. 2/ písm.d) škrtnout “pracovní”
a doplnit “osvobozen nebo tuto nahradit finančně” k
§ 3 odst. 7/ přizvat Dr. Brože § 4 odst.3/ Zpracovat
samostatně v rámci kárných opatření (připraví Dr. Šíma)
§ 5 odst.8/ ….Jednací řád ČRS § 5 odst. 12/ doplnit
zákaz výkonu více funkcí nebo zařadit samostatně pod
jiný § § 6 odst. 1/ - zaměnit “složkou” za “jednotkou”
§ 6 odst. 4/ doplnit možnost zániku MO na základě doporučení
výboru ÚS ČRS § 6 odst. 5/ doplnit “místní skupiny a
kluby. Jejich činnost upravuje……..” § 6 odst.2/ zvážit
institut souhlasu a zrušení § 7 odst.1/ doplnit – V
případě § 6 odst. 4 (doplněného) může členskou schůzi
svolat výbor příslušného územního svazu § 7 odst.2/
písm.e) doplnit skupin a klubů § 7 odst.2/ písm.g) a
h) oba vypustit (řešit v rámci kárného řízení) § 8 doplnit
odst.5/ rozhoduje o vyloučení člena (kárné řízení) odst.6/
Zajišťuje školení řádných a nezletilých členů svazu
§ 11/ odst.2) škrtnout poslední větu a doplnit “nebo
územní dozorčí komise” dále doplnit – “bere na vědomí
zprávu územní dozorčí komise” a celkově chronologicky
seřadit celý paragraf § 12 odst.3/ opravit poslední
část věty……… je členem výboru územního svazu. § 13 odst.1)
vymezit pravomoc dozorčí komise předkládat a informovat
§ 13 odst.4) vypustit – “případně jiný podnět” § 14
odst.2) vypustit a přičlenit k § 16 § 15 – vymezit,
co patří do působnosti sněmu vypustit v odst. 3) písm.a)
a nahradit “schvalovat
Stanovy….” |
